Chudák je souzen. Chudák je ten, kdo soudí. Není toto téma hlavní podstatou našeho života, našeho bytí na Zemi? Kolik chudáků na planetě žije? Je člověk chudákem, protože je fyzicky nebo mentálně postižený? A co když je postižený emocionálně? A není nějak postižený každý z nás? Proč tedy máme potřebu soudit? Máme problém podívat se na svět očima druhých lidí. Chudák v nás vzbuzuje soucit, […]
Kdo má rád tuto emoci? Kdo je rád smutný? Někdy tato emoce člověka přepadne, aniž by tušil proč. Opravdu? Vždy je smutek spojen s pocitem bezmoci, s pocitem, že nemůžeme tu danou skutečnost ovlivnit, s pocitem, že veškerá naše snaha byla marná. Smutek je tedy spojen s naší kapitulací. Smutek člověka bolí, tělo se stahuje do sebe. Smutek nás může doslova ochromovat – omezí, až zcela zastaví naše tělo […]
Před časem jsem napsala článek, který se jmenuje „Naděje“. Zabývám se v něm dvěma výrazy – nadějí a vírou. A nyní otevřu malou knížečku s Brunovými citáty a na samém jejím začátku čtu: „Člověk jedná podle své vůle. Jaká je vůle, taková je i myšlenka. Myšlenka vede člověka k činu.“ Pokud člověk má pouze naději, že se mu vyplní nějaký sen, že se něco, někdo změní, vnímám to […]
Otevřela jsem dnes malou knížečku, ve které jsou zaznamenány citáty Bruno Gröninga. Pokud se o něm něco budete chtít dovědět, určitě na internetu vše dohledáte. Daleko podstatnější jsou myšlenky, které hlásal. Miluj bližního svého jako sebe sama! Nebuď nenávistný, nebuď falešný, nedělej nikomu nic zlého! Máte být všichni dobří, dobří k sobě navzájem! Máte vědět, že patříte k sobě, ať jste chudí nebo bohatí. Nikdy nebuďte závistiví! […]
Čapek: „Zjišťuji, že se dost, ba až silně nelíbím některým lidem, kteří se veřejně a hlasitě představují jako mladá generace. Nuže, upřímnost za upřímnost: většinou se mně oni také nelíbí; jenže mám s nimi větší trpělivost a jsem ochoten čekat deset nebo dvacet let, co z nich vyleze. Především o tom, že s mladými lidmi bývá těžké dorozumění, ne proto, že jsou mladí a ohniví, […]
Jedu, jako téměř každé ráno, do zaměstnání vlakem. Jak trávím tento čas? Píši své články. Je tomu tak i nyní. Přemýšlím o stavu dnešní společnosti a uvědomuji si, že je situace v ní velice napjatá – jako tětiva luku. Co, kdo tvoří konstrukci luku? Kdo je šípem? Kdo je střelcem a natahuje tětivu a jaký cíl má šíp zasáhnout? To jsou otázky, které si pokládám. […]
Říká se, že naděje umírá jako poslední. Je to pravda? Vždy máme naději, že mužstvo daný zápas vyhraje, vždy máme naději, že člověk jedinec danou situaci zvládne a získá práci, dodělá školu, že se vdá či ožení a bude mít rodinu a také, že zvládne nemoc a přežije. Žijeme v naději, že nebudeme odcházet z tohoto světa v bolestech a dlouho. O tom posledním tématu raději nehovoříme, neboť […]
Čapek: „Tož abychom nechodili kolem horké kaše: v tom konfliktu našeho věku je na jedné straně kapitalismus a buržoazie, na druhé straně socialismus; přes nejrůznější denominace na obou stranách jsou tu jen ty dvě fronty, a není poctivě možno být uprostřed mezi nimi nebo jednou nohou v té a druhou v oné. Jsi buď tady, nebo jsi tam. Jsi pravý, nebo jsi levý. Mně se buržoazie – zvláště […]
Jaká je současná Evropa? Je bezpečná? Je klidná? Je vyspělá? Je bohatá? Je rozprodaná? Takové a ještě jiné si musíme pokládat otázky. Musíme? Pokládáme si je? Byla Evropa někdy bezpečným kontinentem pro život obyčejných lidí? Je po celou existenci lidstva na této planetě klid? Neustále se někde válčí o moc. V těchto válkách přicházel, přichází a bude přicházet o život obyčejný člověk. Uvědomila jsem si, […]
Čapek: „V debatách o nacionalismu se obyčejně natropí hromada neplechy tím, že to jedno slovo označuje dvě docela různé věci. Jednou je to – no zkrátka obyčejná, instinktivní, zrovna fyzická láska člověka k svému národu. A podruhé je to politický program, heslo, za kterým se jde, prapor, pod kterým se lidé šikují. Tedy to dvoje by se nemělo směšovat. Láska není žádný program, heslo ani […]