Co je šikana?

Je to vyřizování účtů?

Je to vyřizování účtů, které s námi nemusejí mít žádnou souvislost, přesto ji provádíme?

Je příčinou šikany odlišnost?

Je příčinou šikany vždy určitá odlišnost?

Neříká se, že kdo chce psa bít, ten si hůl najde?

Jsou všichni lidé ochotni a schopni někoho šikanovat, když k tomu mají příležitost?

Proč tak činí?

Je to z toho důvodu, že se cítí silnější než jejich protějšek?

Činí tak proto, že mají proti sobě z jejich úhlu pohledu lehkou kořist?

Jaký účel má šikana?

Zvedá si s její pomocí ten, který šikanuje, své sebevědomí?

Činí tak proto, že jeho sebevědomí je ve skutečnosti chatrné?

Potřebuje k tomu všemu diváky, kteří ho budou ubezpečovat v tom, že dělá dobře?

Jsou ti lidé v jeho okolí jen diváky?

Nezatahuje je občas do té své hry?

Nestávají se aktivními hráči?

Mohou tito dotyční lidé tuto hru odmítnout?

Chtějí být dosazeni do této hry místo onoho despoty?

Jsou tak slepí a učiní to, co vrchnost vyžaduje?

Nebo slepí nejsou, ale bojí se z této hry vystoupit, neboť by se také mohli stát obětí?

Nestávají se obětí stejně?

Jsou ochotní se obětovat, aby sami nebyli obětí?

Myslíte si, že se tak děje jen mezi jednotlivými lidmi, osobami?

Chcete příklad?

Vidíte šikanu jen na základních školách?

Jakou roli v našem životě hrají bulvární zprávy?

Jak je ohodnocen novinář a každý, kdo přijde jako první s nějakou výjimečnou zprávou?

Nepřesvědčili jsme se o tom, že jedna zpráva od náhodného pozorovatele připravila americkou prezidentskou kandidátku o křeslo?

Nešikanují se snad mezi sebou celé rodiny prostřednictvím svých starých rodičů nebo prarodičů?

Nemůže šikana probíhat mezi stranami, vládou a stranami, mezi korporacemi, mezi korporacemi a vládami?

Kdo jsou jejich oběti?

Jsou jejich oběti obyčejní lidé, kteří tuto hru neprohlédli?

Není šikana nebezpečná?

Bolí šikana toho, kterého se bezprostředně dotýká?

Zraňuje ho?

Je schopen tuto bolest vnímat ten, kdo šikanu realizuje?

Co cítí oběť?

Je to fyzická a psychická bolest?

Je to pocit bezmoci?

Hledá oběť oporu?

Má šanci ji nalézt?

Neztrácí ji na základě jednoho jediného rozdílu v názorech?

Je tedy najít oporu jednoduché v obrovském množství lidí, do kterých nevidíme?

Jak snadné je soudit a odsoudit?

Jak těžké je tento soud přestát a ustát?

Nemáme náhodou i jako národ na sobě stigma oběti?

Nebyl touto obětí i Edvard Beneš?

Nevzal on vyjednávání s Němci na sebe, neboť v čele vlády stál neschopný premiér, který o svých jednáních dostatečně neinformoval prezidenta a ještě méně byl informován parlament?

A co napsal Edvard Beneš ve své knize Demokracie dnes a zítra?

Nevaroval před mocí oligarchů?

A nevládnou nám již dnes nadnárodní korporace?

Nezavinili jsme si to my sami?

Kam chodíme nakupovat?

Neříkal snad prezident Zeman, že chtěl, aby stejným způsobem fungoval řetězec COOP?

Proč se tak nestalo?

Neměli jsme se o to zajímat již dávno?

Nebyly snad dva covidové roky šikanou?

Jak je možné, že byly uzavírány malé obchody a otevřeny zůstaly velkoobchody vlastněné nadnárodními korporacemi?

Neukáže čas, jak to bylo skutečně?

Chceme to vědět?

Nejsme součástí velkolepé hry úplně stejně, jako tomu bylo za našich předků před druhou světovou válkou?

Měli ale tehdy naši předkové tolik informací, kolik máme my dnes?

Umíme vygenerovat ty správné?

Jak mohl vědět Edvard Beneš, že Němci sepsali s Rusy pakt o poválečném rozdělení Evropy?

Nebyla to snad šikana, když ho vyslanci Francie a Anglie navštěvovali i v noci?

Jak nemohl být Beneš vyčerpaný?

Co ale tušil?

Víte to?

Nepředpovídal snad, že by se to Západu hodilo, aby na pomoc Československu, v případě jeho napadení nacistickým Německem, přišlo sovětské Rusko?

A nevznikla by tak válka mezi Německem a Ruskem, jejíž příčinou by bylo Československo?

Je dobré být příčinou války?

Nepřipomíná vám to něco?

Proč tedy sepsal Beneš smlouvu také s Francií?

Neplatilo náhodou, že pokud by nás nacistické Německo přepadlo, půjde nám na pomoc?

Neměl náhodou Sovětský svaz vstoupit do tohoto konfliktu až po zásahu Francie?

Jak mohl Beneš vědět, jak obrovský politický vliv má na Francii Anglie?

Víte, jak to dopadlo?

A nestal se Edvard Beneš otloukánkem našich dějin?

Nesrovnávala snad naše vláda napadení Ukrajiny Ruskem s napadením našeho státu Německem?

Vidíte tam snad podobnost?

Neptáte se snad, zda měla Ukrajina podepsány podobné smlouvy, jaké jsme tehdy uzavřeli my?

Jaký vidíte rozdíl mezi Edvardem Benešem a Volodymyrem Zelenskym?

Neptáte se, proč se nyní chovají evropské státy jinak, než tomu bylo při válce v zálivu nebo v Jugoslávii?

Jak pomáhala Evropa jugoslávským uprchlíkům?

Není svět nemocný touhou po moci?

Nejsou státy, některé společnosti, seskupení, organizace nemocné touhou po moci nebo přímo mocí?

A co děláme my, abychom je z této nemoci vyléčili?

A nejsme sami nemocní – pocitem bezmoci?

Není snad každý z nás samostatnou buňkou světového organismu?

Chceme ho uzdravit?

Netouží každý mladý člověk po nezávislosti?

Není tento způsob myšlení mylný?

Neztratili jsme při tomto způsobu myšlení, kdy jsme soustředěni jen na sebe, nezávislost společenskou?

Můžeme snad říci, že naše země je soběstačná?

Není potřeba změnit naše postoje, myšlení, tvoření?

Není snad potřeba při léčení těla začít od jednotlivé buňky?

Je potřeba uvědomit si, že buňka funguje, existuje, žije, pokud správně spolupracuje se svým tělem – vyživuje a je vyživována, dává a dostává.

Foto: Ivana Šmucrová