Nezdá se vám, že žijeme v době, která v pokrytectví vyniká? Žijeme v době, která popírá lidskou individualitu, popírá kořeny každého z nás?

Zeptám se vás, zda víte, jakou prací získal T. G. Masaryk svůj doktorát? Jeho doktorská práce se zabývala tématem sebevražd. Její zásluhou získal světové uznání. Čím se v ní zabýval? Mimo jiné rozdílností kultur v návaznosti na podnebí. Upozorňoval, že ač jsou jižní národy chudé, je zde méně sebevražd než na průmyslovém severu. Proč asi? Protože na jihu Evropy je daleko více slunečního svitu? Počasí má obrovský vliv na psychiku člověka. Takže ač byl za dob T. G. Masaryka jih Evropy chudý, bylo zde sebevražd méně. Čím severněji položené země, tím případů sebevražd více.

Beneš si plně uvědomoval, že jih Evropy je hlavně zemědělskou oblastí, na které je průmyslový sever závislý. Tím, že je zemědělský, je chudší než průmyslový sever. Uvědomoval si, že to není v pořádku a že by se měla hledat cesta, jak nerovnováhu zmírnit. Je ale touto cestou zavedení jednotné měny?

Když měl každý stát svoji národní měnu, bylo na první pohled na jejím kurzu vidět, jak si daný stát ekonomicky stojí. Nyní máme srovnání jen na základě cen stejného zboží v jednotlivých státech a to jen tehdy, když nám někdo tyto informace předá na základě zkušenosti, kterou sám učiní.

K tomu ale potřebujeme znát minimální plat v daném státě. Minimální či průměrný plat, který občan uvažovaného státu dostává za vykonanou práci.

Další otázkou je kvalita zboží, která je v jednotlivých zemích rozdílná. Jak je nám známo, před covidovým obdobím jsme řešili, že jsme se stali popelnicí Evropy a potraviny k nám dodávané jsou horší kvality. Prý jsme na to zvyklí. Bylo zajímavé sledovat, poslouchat a odolávat tlaku vyvíjenému vládou prostřednictvím médií na proočkovanost občanů. Očkování neschválenou vakcínou bylo jediným možným řešením a pro mnohé je tomu i dnes. Kde je ale prevence? Kde je posilování imunitního systému každého z nás? Kde jsou ony zdravé potraviny? Současná vláda v předvolebním období prohlašovala, že nezdravé potraviny zdraží. V souvislosti s ekonomickou politikou a morální krizí jsou zdražovány všechny potraviny. Které jsou ty zdravé? To již nám vláda neříká.

Myslíte si, že je současná krize vyvolána záměrně? Přemýšlíte nad jejími zvláštnostmi? Přijde vám normální situace kolem covidu, kdy v Číně byly ještě uplatňovány tvrdé lockdouwny  v době, kdy v Kataru probíhalo mistrovství světa ve fotbalu. Miliony fanoušků se tou dobou setkávaly na hotelech a stadionech bez jakéhokoliv omezení. Byl a je covid skutečně celosvětovým problémem? Covidem byla současná ekonomická, ale také politická krize nastartována.

Již od sametové revoluce se zvyšuje mediální tlak na občany. Jak? Média směřují náš pohled. Vědí, že nemůžeme být v jednu chvíli na různých místech ve světě a hřeší na to. Věří, že běžný občan nemá šanci zjistit pravdu. Od sametové revoluce je náš pohled směřován na západní Evropu a to zejména na Německo, na Francii či na Velkou Británii, a také nesmíme opomenout velkého bratra – USA. V ostatních zemích Evropy musí probíhat hospodářská krize, zemětřesení nebo jiná přírodní katastrofa, případně ještě nějaký teroristický útok, abychom se o nich něco dozvěděli.

Tak, jak v době totality se zrak lidí upíral směrem k Sovětskému svazu, tak se nyní upírá na opačnou světovou stranu a při tom si nekryjeme záda ani boky. Člověk, který si je vědom sám sebe, se opírá především o sebe a o svém okolí se snaží mít všeobecný přehled. Spolupracuje se všemi, ale zároveň všem nastavuje hranice.

Co víme my dnes o našem údajném nepříteli – Rusku? Já nic. Nevím, jak se tam žije obyčejným lidem. Jaký je jejich průměrný plat? Jak se tam hospodaří se zemědělskou půdou? Jak tam probíhá výstavba?

Ale vím, že je odsud transportován potrubním systémem plyn a ropa do Evropy. Získáváme od tohoto státu další nerostné suroviny potřebné pro výrobu. Nejsou to trochu chabé znalosti? Co víte vy? Není to záměr, že jsme ztratili přehled? Z neznámého máme strach. Tento strach má jeden název – xenofobie.

Foto: Eva Youssef (Švýcarsko)